Užívám „Stilnox“. Je podobný lék, který by se mohl užívat dlouhodobě?

(otázka v pořadu ČT „Sama doma“ dne 2.5.2008)

odpověď:

Stilnox (obsahující účinnou látku zolpidem) je velmi vhodný k léčení akutní nespavosti (do 4 týdnů). Pokud máte dlouhodobé obtíže, je potřebné především Vaše vyšetření ve spánkové laboratoři. Další léčba nespavosti závisí na výsledku vyšetření ve spánkové laboratoři (pravděpodobné příčině nespavosti):

Například, pokud je příčinou nespavosti syndrom spánkové apnoe nebo periodické pohyby dolních končetin ve spánku, je třeba léčit tyto chorobné stavy.

Pro některé pacienty s chronickou nespavostí je vhodná léčba antidepresívy, relaxační cvičení a podobně.

V každém případě, pokud dlouhodobě trpíte nespavostí, doporučuji vyšetření v některém ze spánkových center.

(Vilém Novák  3.5.2008)

 

Je pravda, že levandule pomáhá spánku?

(otázka v pořadu ČT „Sama doma“ dne 2.5.2008)

odpověď:

Naše babičky věřily, že plátěné sáčky se sušenou levandulí lékařskou (lavandula angustifolia, lavandula spica) podporují klidný spánek. V Mathioliho herbáři je uveden účinek proti křečím, bolestem hlavy, také přílišnému spaní, bolestem břicha...).

 Zklidňující účinek látek obsažených v levanduli je potvrzen i novějšími výzkumy.

(Vilém Novák  3.5.2008)

 

Slyšela jsem o hormonu jménem „melatonin“. Dá se koupit a jak působí?

(otázka v pořadu ČT „Sama doma“ dne 2.5.2008)

odpověď:

Melatonin je hormon vylučovaný částí mozku (zvanou epifýza). Za normálních okolností se ve zvýšené míře vylučuje večer, když se člověk octne ve tmě a působí jako startér spánku. Z tohoto důvodu se v podobě tabletek používá jako lék navozující spánek.

V České republice bohužel není regiostrován k léčebnému použití. Jiná situace je však ve světě (USA) i u našich sousedů  (Polsko, Slovensko, Rakousko). Zde je melatonin volně prodejným lékem.

(Vilém Novák  3.5.2008)

 

Mohu se zeptat na zmíněná spánková centra? Kde v Havířově nebo v Ostravě se nachází?

(otázka v pořadu ČT „Sama doma“ dne 2.5.2008)

odpověď:

Kompletní seznam akreditovaných spánkových laboratoří a center najdete na internetových stránkách České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu (klikněte zde)

V současné době je z Havířova nejbližším akreditovaným pracovištěm Centrum  pro poruchy spánku a bdění FN Ostrava.

(Vilém Novák  3.5.2008)

 

Užívám Diazepam na spaní. Je to návykové?

(otázka v pořadu ČT „Sama doma“ dne 2.5.2008)

odpověď:

Bohužel časté užívání diazepamu z jakýchkoli důvodů  je zatíženo rizikem návyku. Pokud máte chronické obtíže se spánkem (usínáním), doporučuji konzultovat praktického lékaře případně některé z center spánkové medicíny.

Samozřejmostí by mělo být dodržování pravidel spánkové hygieny.

(Vilém Novák  3.5.2008)

 

Mám vnuka (16 let). Je chytrý, ale chodí spát až po 1 hodině: A stačí mu to. Je to nějaká porucha? Dá se mu pomoci?

(otázka v pořadu ČT „Sama doma“ dne 2.5.2008)

odpověď:

Sklon k pozdnímu usínání a vstávání je u dospívajících velmi častý a je jistým vyjádřením životního stylu a postojů mladé generace. Důležitou okolností je, zdali takové chování působí nějaké obtíže pacientovi nebo jeho rodině.  Pozdní usínání je zatíženo rizikem nedostatečného spánku, pokud je nutné brzy ráno vstávat. Závažným problémem může být zejména situace, kdy mladý člověk v důsledku pozdního usínání a časného vstávání trpí nedostatkem spánku (bývá přes den unavený, nevýkonný a unavený). Ve vyhrocené formě potom mluvíme o syndromu zpožděné fáze. Ve Vaší otázce zmiňujete, že Vašemu vnukovi noční spánek stačí.

V situaci, kterou uvádíte bych upřednostnil především výchovné působen -  pokuste se přesvědčit vnuka, aby postupně posunul obvyklou dobu usínání na vhodnější hodinu. Doba obvyklého usínání v 1 hodinu po půlnoci je přece jen poněkud pozdní, zejména uvážíme-li pravděpodobnou nutnost účastnit se od 8.00 školní výuky.

Ve výraznějších případech, než jaký popisujete, je vhodné vyšetření ve spánkovém centru.

(Vilém Novák  3.5.2008)

 

30 let jsem pracovala na nočních směnách, teď nevidím. Nemůže být má slepota způsobena neustálým deficitem spánku? Během dne jsem usnula málokdy.

(otázka v pořadu ČT „Sama doma“ dne 2.5.2008)

odpověď:

Směnná práce jistě narušuje spánek. Uvádí se, že až 20% lidí pracujících na noční směny má poruchy spánku a směnná práce v průmyslově rozvinutých zemích vyvolává zřejmě 2-5% poruch spánku.

Práce v umělém osvětlení je určitě i namáhavější pro oči, nicméně souvislost Vašich obtíží s viděním s předchozí směnnou prací se mi jeví nepravděpodobná.

(Vilém Novák  3.5.2008)

 

Žena má problémy s nespavostí. Má zdravotní problém se srdcem a psychosomatické problémy. Máte nějakou radu, aby spala alespoň 5 hodin?

(otázka v pořadu ČT „Sama doma“ dne 2.5.2008)

odpověď:

Zmiňujete psychosomatické problémy u Vaší paní. U takových pacientů je častá i porucha spánku navozená psychicky – tzv. psychofyziologická insomnie. Zvýšená úroveň úzkosti, stres nebo obavy z nespavosti narušují přirozený proces usínání. Takovým pacientům doporučujeme dodržování pravidel spánkové hygieny. Při obtížích trvajících déle, než 1 měsíc, kdy nepomůže úprava denního režimu podle pravidel spánkové hygieny je potom vhodné vyšetření spánku v některém z center pro poruchy spánku. Smyslem vyšetření ve spánkové laboratoři je určení tíže nespavosti a také odhalení některých jejích příčin ne-psychické povahy. U části pacientů, kde v popředí příčin nespavosti jsou naopak psychické faktory je vhodná psychiatrická léčba včetně psychoterapie, nácviku relaxace a mnohdy bývají také v léčbě nespavosti účinná některá antidepresíva (léky původně určené k léčbě deprese).

(Vilém Novák  3.5.2008)

 

Jaká máte názor na lehké až bdělé spaní? Číme je to dané, že nemohu usnout tvrdě?

(otázka v pořadu ČT „Sama doma“ dne 2.5.2008)

odpověď:

Odpověď na Vaši otázku není jednoduchá. Pocit mělkého spánku může vyplývat 1)  z nevhodných podmínek ke spánku (například nepohodlná postel, nevhodné prostředí v ložnici), také z tělesného onemocnění, které může spánek narušovat například bolestí.  2) Důvodem pocitu mělkého spánku může být také postupující věk – starší lidé mají mělčí a kratší spánek (jak bylo dokázáno i polysomnografickými studiemi). 3) Nakonec je třeba zmínit poruchy vázané na spánek – například syndrom spánkové apnoe, kdy opakované zástavy dýchání způsobují častá probuzení a tím mělký spánek.

Důležitým faktorem pro určení závažnosti Vašich obtíží se spánkem je také zjištění kvality Vaší denní bdělosti – například jestli jste přes den unavený/á.

Pokud vnímáte pocit mělkého spánku jako obtěžující, konzultujte svůj stav s praktickým lékařem, který Vás může odeslat do spánkové laboratoře.

(Vilém Novák  3.5.2008)

 

Co dělat, když dítě skřípe ve spaní?

(otázka v pořadu ČT „Sama doma“ dne 2.5.2008)

odpověď:

Skřípání zuby ve spánku se odborně nazývá bruxismus. Bruxismus se obvykle objevuje v mělkém spánku. Příčina není objasněna, v některých případech může mít podíl na vzniku bruxismus psychický stres. Tento poměrně častý stav nemusí působit žádné obtíže případně může vyvolat nadměrné opotřebení zubů a někdy bolesti v kloubním přípojení dolní čelisti. V léčbě se zaměřujeme na potlačení stresových faktorů před spaním. Některé tabletky na zklidnění může lékař vyzkoušet tam, kde skřípání zuby vyvolává významné obtíže.

(Vilém Novák  3.5.2008)

 

Mám dceru (10 let). Budí se a hlavně hodně mluví ze spaní. Jedná se o poruchu spánku?

(otázka v pořadu ČT „Sama doma“ dne 2.5.2008)

odpověď:

Mluvení ze spánku (odborný název je somniloquie)  je samo o sobě nezávažné a u dětí časté. Vyskytuje se ve všech spánkových stádiích. Někdy bývá řečový projev relativně srozumitelný, někdy nesrozumitelný. Řeč bývá většinou krátká a nesouvislá, ale někdy se může i delší. Obvykle mluví dítě samo od sebe, někdy může být odpovědí na řeč druhé osoby. 

(Vilém Novák  3.5.2008)

 

Mám nemoc „polyneuropatie“ – jedná se o nervové cukání v nohou. Usínám až ve 2 hodiny. Existuje něco mimo prášků? Jsem už zoufalá.

(otázka v pořadu ČT „Sama doma“ dne 2.5.2008)

odpověď:

Pojmem polyneuropatie označujeme povšechné postižení periferních (vnějších, obvodových) nervů. Jedná se o celou řadu poruch – existují například formy způsobené metabolickými poruchami (cukrovka), léčivy a jiné. U pacientů s polyneuropatií často pozorujeme pocity mravenčení a pálení, které samy o sobě mohou spánek narušovat. Navíc je zde jedna relativně významná choroba – tzv „periodické pohyby dolních končetin ve spánku“. Postižený mívá nutkání pohybovat dolními končetinami, zejména večer a v klidu a toto nutkání k pohybům a samotné pohyby narušují spánek. Periodické pohyby dolních končetin ve spánku jsou léčitelné. Doporučuji vyšetření ve spánkové laboratoři k vyloučení periodických pohybů dolních končetin ve spánku. Z vaší otázky lze vytušit také obtíže s psychickým zpracováním obtíží – i zde by mohla medicína pomoci.

Pokud se ptáte na jiné, než tabletky, lze doporučit lehké cvičení před spaním (u části nemocných ulevuje od potíží spojených s periodickými pohyby dolních končetin právě pohyb, někdy se osvědčuje tření např. Alpou a masáž).

 

Pokud je starší člověk nemocný na plíce, srdce a bércové vředy. Už nepomáhá ani „Stilnox“. Existují nějaká jiná léčiva, která by pomohla?

(otázka v pořadu ČT „Sama doma“ dne 2.5.2008)

odpověď:

S vyšším věkem přichází i u zdravého člověka horší kvalita spánku. Do jisté míry lze říci, že horší spánek je jakousí „daní“ za vyšší věk. Přidružené choroby, které zmiňujete, souvisejí také s postupujícím věkem a samy o sobě mohou zhoršovat kvalitu spánku. K dosažení co nejlepšího spánku ve vyšším věku je vhodné se ve spolupráci s praktickým lékařem snažit o co nejlepší léčení chorob plicních, srdce, bércových vředů atd, včetně dodržování životosprávy. Nemocný obvykle může přispět ke zlepšení svého stavu také snahou o dosažení a udržení přiměřené tělesné hmotnost a dodržováním pravidel  spánkové hygieny. Protože spánek silně souvisí s psychickou pohodou a Vámi zmíněné civilizační choroby samozřejmě narušují rovnováhu psychiky, může medicína pomoci vyladěním psychiky (zejména nálady).  Vyšetření ve spánkové laboratoři může být u staršího pacienta s více přidruženými chorobami vhodné k vyloučení například syndromu spánkové apnoe (který je léčitelný) a dalších chorobných jednotek s vazbou na spánek.

 

Mám dvouletou vnučku, která nemá žádný režim. Někdy nespí i 14 hodin v kuse. Je to normální?

Mám roční dceru,  od narození má problémy se spaním. Ještě teď se budí i co 2 hodiny. Je zdravá a hladem to není. Můžete nám poradit? Máme navštívit odbornou pomoc?

Mám dceru (1,5 roku). Od 1 hodiny ráno se každou chvilku budí a „kňourá“. Co máme dělat?

(3 podobné otázky v pořadu ČT „Sama doma“ dne 2.5.2008)

Spánek je nepochybně ovlivněn věkem dítěte. 0kolní svět je pro malé dítě nesmírně zajímavý a atraktivní. To je důvod, proč část dětí má problém s večerním usínáním, respektive s ochotou jít spát.  Problém se zvýrazňuje tam, kde rodiče mají problém s dosažením přiměřené výchovné důslednosti.  Pokud je vyloučen zdravotní problém dítěte (horečka, bolesti atd...) a dítě přesto stále volá matku nebo nechce jít spát, je dobré dát klidně, ale jasně a rozhodně najevo rodičovskou vůli, aby dítě setrvalo v postýlce. Pokud stále volá rodiče, je dobré zkusit strategii postupně se snižující frekvence návštěv matky u postýlky dítěte.

V úporných případech (pokud stav trvá řadu nocí), je vhodné se poradit s lékařem zejména k vyloučení nějaké tělesné choroby, která by například bolestí mohla spánek narušovat. Pokud se nic takového neprokáže, je možné u malých pacientů s výraznými spánkovými problémy (samozřejmě s vědomím a na doporučení dětského lékaře)  zkoušet zklidňujicí léky na spaní (napříkad léky obsahující látku klonazepam) v nízkých dávkách na noc. Pokud problém stále trvá, je vhodné i u malého dítěte polysomnografické vyšetření.

Útěchou rodičům může být, že takové obtíže obvykle v předškolním věku vymizej (mám ověřeno i u vlastních dětí).

 

Chodím spát v noci ve 22.30 a ve 3 hodiny už nespím a mám problém znovu usnout.

Usínám celkem rychle, kolem půlnoci a ve 4 hodiny ráno se vzbudím už velice čilý. Pak usínám opět v 6 hodin. Je nějaká rada, aby spánek nebyl přerušovaný?

(2 podobné otázky v pořadu ČT „Sama doma“ dne 2.5.2008)

Tazatelé neuvádějí věk (nejméně v jednom případě se jedná o muže). Porucha udržení spánku je relativně typická pro pacienty se syndromem spánkové apnoe – byl by zde vhodný doplňující  dotaz na chrápání a výpadky dechu ve spánku. Z tohoto důvodu je možné uvažovat o vyšetření ve spánkové laboratoři (právě k vyloučení druhotné nespavosti například při syndromu spánkové apnoe). Porucha udržení spánku je také častá u lidí ve vyšším věku. Tato vcelku běžná snížená kvalita spánku u starších lidí se však také může kombinovat se druhotnou nespavosti)

 

Trpím těžkou nespavostí. Je Neurol vhodný k navození spánku? Mně nepomáhá a těžce usnám.

Před 5 lety jsem brala ze zdravotních důvodů Neurol a dodnes neusnu alespon bez půlky prášku. Jak se zbavit závislosti?

(2 podobné otázky v pořadu ČT „Sama doma“ dne 2.5.2008)

Uvedený lék je původně určený k léčbě úzkosti (anxiolytikum). Může zrychlit navození spánku právě potlačením úzkosti (která spánek narušuje) a má i přímý tlumivý efekt. Je tedy použitelný ke krátkodobé léčbě nespavosti – obsahuje látku alprazolam, která patří do rodiny tzv. benzodiazepinů. Benzodiazepiny mají nevýhodu v možnosti vzniku návyku – proto nejsou vhodné zejména k dlouhodobé pravidelné léčbě nespavosti.

Ke krátkodobé léčbě nespavosti máme vhodnější léky – tzv. nebenzodiazepinové agonisty BZD receptorů. Jedná se o chemickou látku zolpidem, která působí na stejné receptory, jako aprazolam (Neurol, Xanax). U pacientů s dlouhotrvající (chronickou) nespavostí je vhodné vyloučení druhotné nespavosti ve spánkové laboratoři a potom léčba ve spolupráci s psychiatrem (nácvik relaxace, možnost předpisu některých antidepresív příznivě ovlivňujících spánek).

 

 

MUDr. Vilém Novák 12.5.2008